Green Deal a jeho dopady na českou energetiku

Evropská zelená dohoda (European Green Deal) představuje jednu z nejvýznamnějších iniciativ Evropské unie v posledních dekádách. Jde o komplexní strategii, jejímž cílem je transformovat ekonomiku EU směrem k udržitelnosti, klimatické neutralitě a efektivnímu využívání zdrojů. Pro Českou republiku, jejíž energetika je stále významně závislá na fosilních palivech, představuje tato dohoda zásadní výzvu, ale také příležitost pro modernizaci a zvýšení konkurenceschopnosti.

Co je European Green Deal?

Evropská zelená dohoda byla představena Evropskou komisí v prosinci 2019 jako nová růstová strategie, která má přeměnit EU na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje. Hlavními cíli této iniciativy jsou:

• Dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050 (tedy stavu, kdy budou emise skleníkových plynů plně kompenzovány jejich pohlcováním)
• Snížení emisí skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030 oproti úrovni z roku 1990 (původně 40 %, cíl byl v roce 2021 navýšen v rámci balíčku Fit for 55)
• Oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů (tzv. "decoupling")
• Zajištění spravedlivé transformace, která nikoho a žádný region neopomene

Pro dosažení těchto cílů Evropská komise postupně předkládá konkrétní legislativní návrhy v různých oblastech - od energetiky přes dopravu až po zemědělství a biodiverzitu.

Dopady na českou energetiku

Česká republika má v porovnání s jinými členskými státy EU stále relativně uhlíkově náročnou ekonomiku. Téměř 43 % elektřiny pochází z uhelných elektráren a průmysl tvoří významnou část HDP. Green Deal proto představuje pro českou energetiku několik zásadních výzev:

1. Dekarbonizace energetiky a útlum uhlí

Jedním z nejviditelnějších dopadů Green Dealu na českou energetiku bude nutnost výrazně urychlit odklon od uhlí. Česká republika aktuálně plánuje ukončit využívání uhlí pro výrobu elektřiny do roku 2038, ale tlak ze strany EU i rostoucí ceny emisních povolenek mohou vést k dřívějšímu termínu.

To vyvolává potřebu:

• Zajistit náhradní zdroje elektřiny a tepla (zejména pro centrální zásobování teplem)
• Řešit sociální dopady v uhelných regionech (Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj)
• Rekvalifikovat zaměstnance z uhelného průmyslu

Pro zmírnění těchto dopadů vznikl Fond spravedlivé transformace s alokací přibližně 41 miliard Kč pro Českou republiku. Tyto prostředky jsou určeny především na podporu ekonomické diverzifikace a strukturální změny v uhelných regionech.

2. Systém obchodování s emisemi (EU ETS)

Důležitým nástrojem pro dekarbonizaci je evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS), který stanovuje cenu za vypouštění CO2. V rámci balíčku Fit for 55 dochází k jeho zpřísnění:

• Rychlejší snižování celkového množství povolenek
• Postupné rušení bezplatných povolenek pro průmysl
• Rozšíření systému na další sektory (budovy, doprava)

Pro českou energetiku i průmysl to znamená výrazný tlak na snižování emisí CO2. Cena emisních povolenek vzrostla z přibližně 5-10 EUR/tunu CO2 v roce 2018 na současných 80-90 EUR/tunu CO2, což zásadně mění ekonomiku výroby elektřiny z uhlí i dalších emisně náročných průmyslových procesů.

3. Podpora obnovitelných zdrojů energie

Green Deal klade velký důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE). Podle revidované směrnice o obnovitelných zdrojích energie má EU jako celek dosáhnout 42,5 % podílu OZE na konečné spotřebě energie do roku 2030, s cílovou ambicí 45 %. Pro Českou republiku to znamená výrazné zvýšení podílu OZE ze současných přibližně 13 % na 25-30 %.

V českých podmínkách to představuje především:

• Masivní rozvoj fotovoltaiky (ze současných 2,1 GW na 5-7 GW instalovaného výkonu do roku 2030)
• Mírný rozvoj větrné energetiky (z 0,3 GW na přibližně 1 GW)
• Stabilizaci a mírný růst u biomasy a bioplynu
• Podpora komunitní energetiky a aktivních zákazníků (tzv. prosumerů)

Pro podporu těchto cílů je v Národním plánu obnovy a Modernizačním fondu alokováno přes 150 miliard Kč do roku 2030.

4. Energetická účinnost a renovace budov

Dalším pilířem Green Dealu je zvyšování energetické účinnosti. Cílem EU je snížit spotřebu energie do roku 2030 o 11,7 % oproti referenčnímu scénáři z roku 2020. Členské státy jsou navíc povinny každoročně renovovat 3 % podlahové plochy veřejných budov.

Pro ČR to znamená:

• Zrychlení tempa renovací budov s důrazem na hluboké renovace
• Rozšíření programů jako Nová zelená úsporám a jejich pokračování i po roce 2030
• Implementaci přísnějších standardů pro nové budovy (téměř nulová spotřeba energie)
• Přísnější požadavky na energetickou účinnost průmyslových procesů a spotřebičů

5. Taxonomie udržitelného financování

EU vytvořila jednotný klasifikační systém (taxonomii) pro definování environmentálně udržitelných ekonomických činností. Tento systém má pomoci investorům a financujícím institucím identifikovat projekty, které jsou v souladu s cíli Green Dealu.

Po intenzivních debatách bylo do taxonomie zahrnuto i jádro a zemní plyn jako přechodné činnosti, což je pro ČR důležité vzhledem k plánovanému rozvoji jaderné energetiky. Nicméně podmínky pro jejich zařazení jsou relativně přísné a budou postupně zpřísňovány.

Pro českou energetiku to znamená:

• Lepší přístup k financování pro projekty obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti
• Podmíněný přístup k financování pro jaderné a plynové projekty
• Postupně obtížnější získávání financování pro projekty založené na fosilních palivech

Příležitosti pro Českou republiku

Přestože Green Deal přináší značné výzvy, nabízí také významné příležitosti pro modernizaci české ekonomiky a energetiky:

1. Finanční podpora z EU

Zelená transformace bude podpořena značnými finančními prostředky z evropských zdrojů:

• Modernizační fond - přibližně 300 miliard Kč do roku 2030, především na modernizaci energetiky a průmyslu
• Fond spravedlivé transformace - 41 miliard Kč pro uhelné regiony
• Národní plán obnovy - 91 miliard Kč celkem, z toho významná část na klimatická opatření
• Kohezní fondy - další desítky miliard na projekty související s Green Dealem

Celkem může Česká republika v příštím desetiletí získat na podporu zelené transformace přes 400 miliard Kč, což představuje bezprecedentní investiční příležitost.

2. Modernizace energetického sektoru

Green Deal je příležitostí pro komplexní modernizaci české energetiky, která je značně zastaralá. Nové technologie mohou přinést:

• Digitalizaci a automatizaci energetických sítí (smart grids)
• Decentralizaci výroby energie a větší zapojení spotřebitelů (prosumerů)
• Rozvoj akumulace energie (bateriové systémy, přečerpávací elektrárny)
• Nové obchodní modely založené na flexibilitě a agregaci

3. Průmyslové příležitosti a inovace

Zelená transformace vytváří nové příležitosti pro český průmysl:

• Rozvoj hodnotových řetězců spojených s čistou energetikou (výroba komponent pro OZE, baterie atd.)
• Výzkum a vývoj nových technologií (vodík, pokročilá akumulace energie, zachytávání CO2)
• Modernizace tradičních průmyslových odvětví (dekarbonizace ocelářství, skláren, cementáren)
• Rozvoj cirkulární ekonomiky a efektivního využívání zdrojů

Hlavní rizika a výzvy Green Dealu pro ČR

Přechod k nízkouhlíkové ekonomice přináší i specifická rizika, která je potřeba adresovat:

1. Sociální a regionální dopady

Útlum těžby uhlí a na něj navázaných odvětví bude mít významné dopady především v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. V těchto regionech je potřeba:

• Vytvořit nové pracovní příležitosti pro pracovníky z uhelného průmyslu
• Připravit rekvalifikační programy
• Investovat do nové infrastruktury a rozvoje regionů
• Zajistit sociální podporu pro nejvíce zasažené skupiny obyvatel

2. Cenová dostupnost energie

Transformace energetiky bude vyžadovat značné investice, které se mohou promítnout do cen energie. Pro zajištění cenové dostupnosti je potřeba:

• Pečlivě plánovat transformaci tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost dodávek
• Poskytovat cílenou podporu domácnostem ohroženým energetickou chudobou
• Maximalizovat využití evropských dotačních programů pro minimalizaci dopadů na koncové ceny
• Investovat do zvyšování energetické účinnosti, která je nejlevnějším způsobem snižování účtů za energie

3. Konkurenceschopnost průmyslu

Česká ekonomika je výrazně orientovaná na průmysl, který je často energeticky náročný. Pro zachování konkurenceschopnosti je potřeba:

• Poskytovat přechodnou podporu nejvíce zasaženým odvětvím (ocelářství, chemický průmysl, výroba cementu atd.)
• Investovat do inovací a nových technologií snižujících uhlíkovou stopu průmyslu
• Prosazovat na úrovni EU mechanismy zabraňující úniku uhlíku (carbon leakage), jako je uhlíkové clo CBAM
• Podporovat přechod k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou a nižší materiálovou a energetickou náročností

4. Technologické a infrastrukturní výzvy

Integrace velkého množství intermitentních obnovitelných zdrojů do energetické soustavy bude vyžadovat:

• Významné investice do přenosové a distribuční soustavy
• Rozvoj akumulace energie a flexibility na straně spotřeby
• Nové přístupy k řízení energetické soustavy
• Rozvoj nových technologií jako je zelený vodík nebo zachytávání a využívání CO2

Závěr: Vyvážený přístup k zelené transformaci

European Green Deal představuje bezprecedentní transformaci evropské ekonomiky a energetiky. Pro Českou republiku je tato iniciativa současně výzvou i příležitostí. Klíčem k úspěchu bude vyvážený přístup, který:

• Zajistí energetickou bezpečnost a soběstačnost - využitím domácích zdrojů, diverzifikací a posílením přeshraničních propojení
• Zachová dostupnost energie - pro domácnosti i průmysl, s cílenou podporou pro nejzranitelnější skupiny
• Maximalizuje sociální a ekonomické přínosy transformace - vytvářením nových pracovních míst a příležitostí pro české firmy
• Efektivně využije dostupné finanční zdroje - z evropských fondů i soukromých investic
• Podpoří inovace a průmyslovou modernizaci - pro zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky

Přes všechny výzvy je zřejmé, že transformace energetiky směrem k nízkouhlíkové budoucnosti je nevyhnutelná, a to nejen kvůli politickým závazkům v rámci EU, ale i kvůli ekonomickým a technologickým trendům. Green Deal může být pro Českou republiku příležitostí, jak tuto transformaci urychlit a využít ji k modernizaci ekonomiky a zlepšení životního prostředí.

Úspěšná implementace bude záviset na efektivní spolupráci všech klíčových aktérů - státu, samospráv, průmyslu, finančního sektoru, akademické sféry i občanské společnosti. Pouze koordinovaným úsilím lze dosáhnout spravedlivé a efektivní transformace, která zajistí konkurenceschopnou a udržitelnou budoucnost pro českou ekonomiku.